The Hunting Party

31. července 2014 v 11:07 | Rory |  Linkin Park
Dámy a pánové, konečně nastal ten čas. Čas na lov! Už jste hladoví? Hladoví po vnitřnostech? Moc jsem se na tohle těšila, celou tu dobu, co se koupu v krvi, ehm... ve zvucích The Hunting Party. Už je to měsíc, že? Myslím si ale, že se vyplatilo s tímto článkem počkat (ostatně výbuchy prvotní nadšenecké euforie jsem tu filtrovala taky), za ten čas se to do mě pěkně nasáklo a vstřebalo a odleželo. Počítejte s tím, že to bude dlouhé čtení! Pusťte si k tomu dobrou hudbu a připravte k ruce masožravý pokrm.


Styl, Vývoj

Hunting Party je dravá a agresivní deska, ostatně jak už napovídá název a vůbec všechno okolo alba. To se mi líbí. Ten styl co s tímhle Linkin Park nasadili fakt žeru. Přetéká zvířecí energií, je silná a dravá a šíleně, šíleně hlasitá. Nejsem přehnaný zastánce "starých" Linkin Park z éry Meteory, a tak v tom ani nevidím nesmyslné paralely (fakt, ti ortodoxní fanoušci slyší tvrdší LP song a hned křičej jak moc je to jako Hybrid Theory - fakt nechápu, kde viděj podobu.), ale oproti posledním deskám je to fakt radikální změna stylu.

Keys To The Kingdom otevírá celou desku a je důkazem
že o té agresivitě nekecám.

Nakolik Hunting Party je pokroková a zlomová deska je však nejisté. Na jednu stranu je to velmi invenční deska, Linkin Park opět předvedli něco úplně nového a nečekaného. Nedá se to ale srovnávat s krokem, jaký udělali třeba s A Thousand Suns. Tato změna na mě působí spíše prvoplánově komerčně (ač to píšu nerada) a taky trochu zpátečnicky. Vždyť sami Linkin Park o desce tvrdí, že to je prequel k Hybrid Theory! Kecy o hudební revoluci jsou fajn, ale v kontextu jejich celkového hudebního vývoje mi Hunting Party nepřijde jako zásadní nahrávka (za ty považuju nadále Hybrid Theory a A Thousand Suns). Oproti Living Things ovšem boduje - nevykrádá totiž předchozí počiny kapely a je nabitá kreativní energií a experimenty, jaké budete na Živoucích věcech hledat jen těžko.

V tomto směru (vývoj stylu) jsem proto z Hunting Party lehce zklamaná. Stejně tak jako před každou novou deskou LP vedou ortodoxní fandové sáhodlouhé řeči o tom, jak si přejou, aby se kapela vrátila k nu-metalu, já zase patřím do tábora těch, kteří se modlí k podobnému kroku jako bylo A Thousand Suns. Tím nemyslím to, že bych chtěla aby se vrátili ke stejnému stylu (ale nebylo by to špatný...). Nejsem naivní. Spíš doufám v to, že zase jednou udělají velký krok do neznáma. Vyserou se na očekávání veřejnosti a kritiků, prostě se pustěj do neznámejch končin. Experiment. To se ale na Hunting Party nestalo - Linkin Park zde sází na jistotu se sice novým a překvapivým materiálem, ovšem z desky je patrné, že je stavěná tak, aby se zalíbila širšímu publiku. A to není špatně, můžu si sama za to, že furt očekávám něco víc :)

Tahle fotka se mi dost líbí. Přijde mi neskutěčně zajímavý, jak fotograf vždycky hledá způsoby kompozice - jak je na fotce rozestavět. Všímám si toho na každé promo fotce - a mnoho jich je obyčejných, prostě šest týpků co stojej vedle sebe a čučej do kamery. A chápu, že to neni lehký vytvořit nějakou funkční a zajímavou kompozici, když se do objektivu musí vlízt šest lidí. Právě proto mě takovýhle snímky vždycky nadchnou - divná perspektiva v Bradově noze, netradiční rozmístění a i třeba to, kam se každý z nich dívá. Taky se mi líbí ta symbolika v tom, tím myslím jejich role v kapele (obzvlášť vidět to je asi na Chesterovi a na Mikeovi - to je mimochodem taky super sledovat, jak právě tyhle dva na fotce jsou naaranžovaný, když to tak musim napsat, nejsou kytky, ale chápete ne.) prostě Mike je takovej vnitřní lídr, srdce a duch kapely, zatímco Chester je ten, co je nejvíc na očích, vyčnívá. Bože, to je hrozný, jak se rozkecam o jediný fotce...

Instrumenty

Po straně instrumentální mě Hunting Party opravdu nadchla. Je tam o dost míň elektroniky, což mi tam na jednu stranu trochu chybí, na stranu druhou ale tak dali prostor kytarám a bicím. A to je fakt nářez. Brad s Robem se museli neskutečně zlepšit, třeba to co předvádí na A Line In The Sand je prostě neskutečný. A samozřejmě to odpovídá konceptu alba - vždyť jaká rocková revoluce bez tvrdejch kytar :) Překvapivá jsou taky občasná, sice krátká, ale existující, kytarová sóla. To je něco, co jsme u Linkin Park nikdy neslyšeli. Plus.

A Line In The Sand - moje asi nejoblíbenější skladba na albu.
Tak děsivá a zároveň průbojná. S úžasným textem.

Zpěv

Co se týče Chestera - je to samozřejmě perfektní jako vždy. Teprve u poslechu Hunting Party mi došlo, jak moc mi v posledních albech vlastně chyběly ty jeho zuřivý screamy. Prostě to k tomu patří. Chester je ve formě!

Trochu víc se rozepíšu k Mikeovi - tož víte proč :) Na Hunting Party je míň rapu, ale to mi nějak moc neschází, ve dvou skladbách je to tak akorát a navíc tam máme Rakima. Co ale zbožňuju je Mike, ehm zpívající Mike. Už jsem to tu psala nejspíš asi milionkrát, ale on má prostě krásnej hlas a je hrozná škoda, že na prvních albech moc nezpíval. Ten jeho hlas je totiž dokonale hypnotický, plný zastřenosti. Přijde mi taky, jako by s každým dalším albem nabíral na překvapivosti. Nevím, na A Thousand Suns mě dokonale zarazilo, že vůbec zpívá - tak záhrobně na Iridiscent, při Living Things jsem byla naprosto unešená z jeho zpěvu na Roads Untraveled a vůbec z toho, že tam zpívá tolik. Chester je úžasnej, ale jeho hlas pro mě nikdy nebude mít takovou atmosféru a hloubku jako Mikeův. Při jeho části na začátku Rebellion či v Line In The Sand tuhne krev v žilách. Miluju to.

Tohle je vizuál z videa k Until It's Gone. To video mě příjemně překvapilo, je jednoduché, ale ne bezvýznamné. mStrašně zajímavě zpracované - fakt to vystihuje ty emoce.

Koncept a texty

Možná jsem na to jenom úchylná - na hledání souvislostí a konceptů, ale já to tam prostě vidim. The Hunting Party je kritika dnešního světa. Nejenom po stránce hudební (jdi do lesa současnej hudební průmysle, mainstream sucks), ale i celkově. Témata v textech mi přijdou dost politická. Pokud je Hunting Party po stránce hudební prequel k Hybrid Theory, pak je pro mě textově prequelem k A Thousand Suns. Na Hunting Party kapela upozorňuje na současné problémy společnosti (lhostejnost, otázka kolektivní vinny, zoufalství světa, válka, pokrytectví apod.). Vidím ten koncept v každé skladbě! Na A Thousand Suns už jsou pak vidět jen následky dneška - postapokalyptickou atmosféru toho alba už nemusím rozebírat.

Texty na tomto albu jsou na Linkin Park překvapivě dobré (s několika vyjímkami, ehm UIG...). Obzvlášť Keys To The Kingdom, Rebellion a A Line In The Sand bych vyzdvihla.

Celistvost

Co je na Hunting Party taky úžasný - teda pro mě, je to, jak je to celé album tak kompaktní a celistvé. Myslím, že se jim opět podařilo vytvořit desku, která je poslouchatelná skoro výhradně vcelku (oproti třeba Living Things, kterážto deska je dost roztříštěná, aspoň podle mě). Díky tomuhle si pak může kapela dovolit na desku dát i takové výstřelky jako je třeba War - v kontextu celého alba to prostě dává smysl, ovšem samostatně by to asi neobstálo. Všechno na sebe prostě navazuje a doplňuje se v perfektní vyváženosti. Vše je pak ještě stmeleno kratičkými mezihrami (jako je třeba dětský hlas na konci KTTK apod.) a instrumentálkami. Někdo tohle nemá rád, ale podle mě je to skvělý způsob jak dát desku celkově dohromady a přidat jí další významy a vrstvy.

Obrázky a fotky: linkinpark.com


Související články:
Další články o albu The Hunting Party:
Články o jednotlivých skladbách na albu:


 


Anketa

Jak hodnotíte délku tohoto článku?

Moc dlouhý.
Moc krátký.
Akorát.

Komentáře

1 Em Zet Em Zet | Web | 31. července 2014 v 11:34 | Reagovat

Linkin Park bohužel neposlouchám, ale teda co se musí nechat je profesionálnost téhle  recenze. :)

2 Lukáš Lukáš | Web | 31. července 2014 v 12:13 | Reagovat

[1]: zato já jsem v minulosti alespoň jednu písničku slyšel (a přestože mám nejradši Michaela Jacksona a Roxette, tak to není nejhorší pro mé uši co jsem kdy slyšel)

3 Radfordová Radfordová | Web | 31. července 2014 v 12:18 | Reagovat

páni, super recenze :) pořád se chystám si to poslechnout, ale nemůžu si najít čas, abych u toho nedělala dalších dvacet věcí a fakt se na to soustředila :D

4 Gabriel Decay Gabriel Decay | Web | 31. července 2014 v 12:28 | Reagovat

Taky se mi strašně moc líbí Miků zpěv :D Je dokonalej. Stejně jako tahle recenze

5 Rory Rory | Web | 1. srpna 2014 v 18:32 | Reagovat

[1]: Hm, díky :) Trochu mě to mate, nebylo to totiž úmyslem - právě naopak.

[3]: Nejlepší je na tohle album noc. Ticho a tma. Dokonalý podmínky!

[4]: Větší pocty se mi teda dostat nemohlo! :D

6 Chezz Chezz | 2. srpna 2014 v 12:16 | Reagovat

Naprosto miluju tvoje články o týhle kapele. Jakýkoli recenze jsou naprosto parádní a dá mi to zase jinej pohled na danou písničku, album. Já si takových detailů jako ty snad nikdy nevšimnu, což si na tvých článcíhc moc vážím. Beru to jako celek, buďto se mi to líbí, nebo ne. Zprvu jsem The Hunting Party fakt zavrhovala. Ale po týhle recenzi si ho jdu pustit znova :D

7 Rory Rory | Web | 10. srpna 2014 v 19:03 | Reagovat

[6]: Tak to je skvělý, díky moc. Každý si všímá jiných detailů, prostě jiný pohled na věc :) Já jsem možná až moc vysazená na texty, progres a Mikea, tak to až moc okecávám :D

8 waianae waianae | Web | 22. června 2015 v 3:31 | Reagovat

inzerce půjček poptávka 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.