Projekty na mrtvém bodě I

4. července 2014 v 10:48 | Rory |  Kreslení
Byly příliš ambiciózní, megalomanské, technicky nezvladatelné, nebo prostě ztratily jiskru počátečního nadšení. Projekty, které začaly velmi slibně, na kterých jsem zvládla pracovat hodiny a hodiny v kuse, v noci i ve dne, v opojném nadšení z nápadu. Jistě to znáte taky. Jenže čím úžasnější a promyšlenější takový projekt je, tím menší šanci na přežití obvykle má. Mnoho z nich se nedostane ani do bodu počátku realizace, mnoho jich skončí rozpracovaných s myšlenkou, že je někdy dodělám. Podvědomě však jistě cítím, že už je nedokončím nikdy. Zde jsou dva z nich.


Pinkův příběh

Toto byl nápad, který se ve mně zrodil díky albu Pink Floyd - The Wall. Koncept toho alba je vskutku geniální, monstrózní, fascinující. Ústřední postava díla - Pink, vlastně na dvojdesce prožívá celý svůj život. Pinkfloydí album a hlavně Rogerův koncept mě inspirovali k projektu, který jsem pojmenovala Pinkův příběh. Mělo jít o knihu, která bude mapovat Pinkovu životní cestu a to sice formou ilustrací. Vše měly držet v rámci a formátu texty písní z The Wall.

Použila jsem starý pěkný sešit s tvrdými deskami, co jsem měla a s velkou chutí se pustila do předělávky designu obalu. Vize v mé hlavě byl čistě bílý sešit, narušovaný jen černými liniemi cihel a textu, v kontastu s agresivními, akvarelovými ilustracemi. V hlavní roli byl tedy šeps. Pamatuju si hodně natírání šepsem - ze starého zažloutlého linkovaného sešitu se stala krásná bílá kniha, s tuhými listy a skvělou texturou pro akvarel.

Takhle to vypadá uvnitř, přičemž levá stránka měla být pokreslená šíleně a barevně. | Zadní a přední předsádka sešitu, kam jsem vepsala legendární větu tak, jak na albu skutečně je. Roztříštěně.

Pinkův příběh nikdy nedošel do bodu první ilustrace. Navždy už to nejspíš bude prázný bílý sešit s cihlovatým přebalem a texty prvních deseti skladb vyvedenými černou tuší na šepsovaných stránkách. Sem tam kaňka.

Myslím, že hlavní problém jsem nakonec našla v té čistotě. Krásné bílé stránky, krásné černé linie. Vše tak neporušené. Myslím, že jsem se bála narušit to kresbou. Nezvládla bych gumovat. Strach z toho, že tu krásnou čistotu naruším špatným tahem štětce či rozmazanou barvou mě nakonec úplně odradil v projektu pokračovat.

Hardware Chess

Mám pocit, že jsem zmiňovala, že miluju šachy. Ne, že by mi nějak obzvlášť dobře šly, ale moc mě baví je hrát, zvlášť pak s určitými lidmi, ehm. No, zkrátka - zbožňuju šachy a občas mám období, kdy je zvládnu hrát i několik hodin denně. Nikdy jsem ovšem neměla pořádnou vlastní šachovou soupravu. Můj sen byl vždycky dřevěná šachovnice s krásně řezanými figurami, magnetcká, přenosná, ale s osobností a vztahem.

Jenže taková šachovnice, to není levná sranda (když zvážíte moje finanční možnosti). Částečně se považuju za kutila, no a jednou jsem na Pinterestu (kde jinde!) narazila na něco naprosto úžasného. Tzv. hardware Chess. Za mě to asi nejlíp vysvětlí obrázek. Tomu říkám šachy s osobností!


Následovalo obrovské nadšení, prolézání internetu, sbírání inspirace a vlastních nápadů. Pak asi dvě hodiny v Hornbachu nákupem všemožných šroubů, matic, podložek a já nevím čeho ještě, přičemž jsem si všechno přesně vypočítala.

No, sestavování mých vlastních šachů probíhalo v naprosté euforii, nicméně po dvou dnech jsem zjistila, že můj výtvor je totálně na *****, jelikož figurky byly obrovité, nestabilní, klátily se, vypadaly ošklivě a kdesi cosi. Prostě nakonec z toho byla nešťastná hromádka železa, co se mi válela na stole provinile několik měsíců, než jsem to zužitkovala na jiné projekty (dokončené, ha!)


U těch šachů mám pořád pocit, že je to skvělý nápad a že by to mohlo fungovat. Jenže už opadlo počáteční nadšení, už nejsem ve stavu, kdy bych byla schopná absolvovat návštěvu obrovskýho oddělení se šroubama a přeměřovat co k čemu pasuje atd. Prostě realizace je moc omplikovaná a mě můj první pokus zklamal natolik, že už postrádám motivaci k dalšímu.
 


Komentáře

1 Regina Regina | Web | 4. července 2014 v 11:10 | Reagovat

S těmi šachy je to úžasný nápad! :O :) Určitě se to pokus dodělat, bude to stát za to! ;)

2 sasa-nor sasa-nor | Web | 4. července 2014 v 11:48 | Reagovat

Když se ztratí jiskra, tak je to vždy konečná, v tom ti naprosto rozumím, sám se s tím potýkám, nezbývá, než se oprostit, hodit to za hlavu a vrhnout se na něco nového (vždycky mi ale nějaký hlásek říká, ať to nevzdávám úplně, že se k tomu třeba ještě někdy vrátím)...ale projekty to byly vážně zajímavé, hlavně Pinkův příběh zní vážně dobře :-)

3 Sunshine Sunshine | Web | 4. července 2014 v 12:00 | Reagovat

Tohle je pro mě rozhodně zajímavý článek, protože takových velkolepých projektů mám taky několik :)
Ten Pinkův příběh vypadá dobře i takhle, ale když si představím, jak by mohl kontrastovat černý text na bílém papíře a na protější stránce barevný akvarely...
Šachy jsem dřív milovala, ale nikdy jsem je nehrála dobře. Vždycky mě spíš fascinovali šachisté jako lidé a jejich osudy než jejich strategie na šachovnici (nejsem na to ten správný člověk, neumím uvažovat na deset tahů dopředu). Ale obdivuju, že ses do toho aspoň pustila ;) Já bych si řekla "Jé, to je originální a zajímavý, ale jsem na to moc líná" a tím by to skončilo. Protože moje plány většinou končí tam, kde začínají - v mojí hlavě. A nebo - když se do toho hodně zažeru - tak udělám všechno proto, abych plán mohla zrealizovat, neskutečně se do toho zažeru, těším se na něj....a pak, po několika hodinách/dnech usilovné a neustávajíc práce....je to nadšení pryč a chytne mě něco jinýho :)

4 Nezábudka Nezábudka | E-mail | Web | 4. července 2014 v 14:19 | Reagovat

Poznám to. A neznášam to.
Vždy sa s horlivosťou do niečoho pustím, ale potom... ma to prestane baviť. :/ :(

5 Gabriel Decay Gabriel Decay | Web | 6. července 2014 v 21:53 | Reagovat

Tohle mi připomíná moje psaní povídek. Mám rozděláno na xxx povídek, ale žádná z nich  nemá konec. Některé nemají ani začátek, protože u některých si jen sepíši v bodech linii, abych se držel konceptu a pak začnu psát :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.