Imitovaná rebelie

5. června 2014 v 17:58 | Rory |  Linkin Park
Mám pocit, že už spamuju titulku linkiňáckejma článkama až moc, já za to ale nemůžu - to Linkin Park spamujou můj mozek sakra dobrou muzikou. Rebellion k nám přistálo jako z nebe, neočekávaně, jen pár dní po posledním songu Wastelands. A pokud jsem o něm tvrdila, že byl naprosto úžasný, už nevím co víc napsat k Rebellion.



Je tvrdá jak bylo slíbeno, Rob je taky skvělý, opravdu se hodně zlepšil, ty bicí fakt jedou, stejně jako baskytara! Ale obzvlášť mě dostává ta kytara na začátku (oh, jaký to riff!), stejnak jako v celé skladbě. Je to prostě nářez, a za tím nejspíš stojí Daron Malakian ze SOAD, který ve skladbě hostuje. Kytary vážně nejsou silnou stránkou LP a možná i proto je to tak dobrý. Jsem jenom zvědavá, jak to zvládnou zahrát naživo, páč já v toho Brada moc důvěru nemám a Mike taky není zrovna kytarový virtuós.

Ale když už jsem u Mikea - minule jsem psala, že bych ho ráda slyšela zpívat, a tady to mám (Rebellion snad vyplní každý přání). Je to fenomenální. Zní tak neskutečně zvláštně. A mě se to hrozně líbí - Mikeův hlas je prostě krásný, a v téhle podobě obzvlášť. Je natolik rozdílný od Chesterova - a ten kontrast mezi nimi prostě vždycky funguje. Mike zpívá táhle, depresivně, tak nějak zastřeně, pak přijde Chester a namlátí vám to do hlavy. Hell yeah!


Tolik asi moje hudební poznatky k této skladbě, jen ještě dodám - máte-li zájem, poslechněte si interview s Chesterem ku příležitosti prvního přehrání Rebellion, stojí to za to. Proslýchá se taky, že před vydáním alba bysme měli dostat ještě Final Masquarade, ale kdo ví...


Rebellion je prostě úžasňácká, a to taky textem, ke kterému bych se tráda rozepsala poněkud nezvykle obšírněji než jsme zvyklí. Víme, že lyricky Linkin Park nejsou kdovíjak vyjímeční, Rebellion mě ale dost převapila. Text je prostě úžasný, propracovaný, hluboký. Speciálně u této skladby bych se proto ráda rozepsala trochu víc k jejímu textu a významu, nebo aspoň tak, jak ho chápu já.

Název Rebellion ve mně už od začátku vyvolával očekávání v podobě textově tvrdé skladby, s nějakým vyřvávacím textem, zkrátka taková drzá rebelie. A ono to tak přecijen není, za slůvkem Rebellion se totiž hned ukrývá ironické Imitations of Rebellion, v zákrytu pak velmi vyspělé globální téma bezohlednosti a pokrytectví dnešního vyspělého světa. Pro mě se tato tématika táhne celým songem, a ve chvíli, kdy jsem si tuto svou teorii vybudovala, začalo mi vše v písni najednou dávat dokonalý smysl. Samozřejmě - následuje jen moje osobní interpretace, jak význam skladby vnímám já. Je samozřejmě možné, že někdo má na text skladby jiný názor, vysvětluje si jeho význam jinak.

První sloka, zpívaná v první osobě jednotného čísla ("I've seen, I want" etc.), pojednává o zlu, bezpráví, bolesti a bídě, se kterou se Vypravěč setkává na vzdálených místech (pravděpodobně se jedná o země třetího světa, kde jsou kapela a obzvlášť Mike velmi angažovaní, obecně se ale může jednat o jakékoli země, kde jsou lidé podrobeni útlaku a žijí ve špatných životních podmínkách, bez ohledů na základní lidská práva). Vydí všechno utrpení a bídu ("I've seen the blood, I've seen the broken"), a ptá se sám sebe, chce vysvětlení, nebo možná zbavit se poznání ("I want a flood, I want an ocean, to wash my confusion clean"). V zápětí si ale uvědomuje svou bezmoc, to co viděl, co poznal není v jeho silách změnit ("I can't repair the damage done"), jakkoli si to přeje.

Naplňen poznáním a zkušenostmi z kontaktu s bídou a utrpením třetího světa je Vypravěč naplněn hořkostí a pocitem viny. V chórusu přechází do množného čísla, označuje tak sám sebe jako součást bezohledné masy a zpívá "We are the fortunate ones" - ve smyslu těch šťastných, kteří se narodili na správném místě, ve správnou dobu, a nemuseli tak "nikdy čelit zbrani útlaku", ať už ve formě diktatury či chudoby. Je znechucen sám sebou a celou vyspělou společností, která je jen pokryteckou "imitací rebelie", která těží z vlastního štěstí na úkor slabých a nevinných, kteří netrpí vlastním přičiněním.

V druhé sloce Vypravěč ještě důrazněji vykresluje kontrast mezi oběma světy - bohatým a chudým a ostře kritizuje způsob života vyspělých společností; "We acted up, we wear the colors" - zde popisuje přetvářku a falešnost konsumní společnosti, nosit barvy může také symbolizovat nadbytek. Naše společenství je omezováno jen majetkem, který hromadíme ("Confined by the things we own"), každý z nás je stejný ve smyslu této falešnosti a bezohlednosti k těm kteří potřebují pomoc ("We're not without, We're like each other"). Problémy rozvojových zemí se snažíme ignorovat, předstíráme že "jsme tu sami" (na Zemi, snad). Ale tím se problém nevyřeší, "Right in the face of the demage done" - tady a teď, hoří domovy.

A tak Vypravěč definitivně utahuje smyčku - "Damage done", kterou viděl na začátku nelze napravit, a to proto, že vše je už tak pokrytecky prohnilé ("Imitations of Rebellion") skrz naskrz. "We lost before the start, one by one we fall apart".

Musím říct, že tento text je opravdová lahůdečka. To, jak je strukturovaně vystavěn, s dokonalou první slokou, která vrcholý v úžasném klimaxu (I've seen - I want - I can't), s ostrým kontrastem mezi oběma vyobrazeními, se silným chórusem, který nádherně vystihuje podstatu celé skladby. I rhétoricky velmi pěkně vyšperkovaná skladba - je jenom radost hledat zajímavé aliterace (blood - broken, confusion - clean či demage - done), povedené symboly (líbí se mi třeba jak je použit motiv vody v první sloce - voda jak známo je od pradávna používána k očistným rituálům), metafory (oppression's gun, imitations of rebellion, empty story). Naprosto miluju analyzování lyriky, a proto jsem často zklamaná, protože toho se u LP moc nenajde. Rebellion mě vzala jedním dechem!

No není ten artwork prostě dokonalý?

Jsem dost nadšená z toho, jak se nám Hunting Party pomaloučku odkrývá. S hudbou jsem maximálně spokojená - jsem ráda že kluci otevřeli dveře hostům, skladbám to vážně přidává. Energie, která sálá z celé nahrávky je neskutečná. Textově je to docela nezvyk, vzhledem k tomu, že Linkin Park se obvykle koncentrují spíš na osobní témata. Zatím na všech skladbách z Hunting Party (snad kromě UIG), jsme slyšeli velmi globální a hloubavá témata (kolektivní vinu na GATS, bezvýchodnou situaci dneška na Wastelands a teď pokrytectví a bezohlednost na Rebellion). A to mě neskutečně těší, myslím si, že jim to sedne víc než si uvědomují, je to styl jako z A Thousand Suns, kteréžto album miluju! Ikdyž teda tam šlo spíš o jakési postapokalyptické bloumání (ještě trochu vyšší level no).

Uff, mám pocit že tenhle článek má tak dva kilometry, přemýšlela jsem, že ho rozdělím na dva, ale nechám to tak, však každý v nouzi nejvyšší ví, jak se přeskakují nudné pasáže či zavírá záložka :) Těm co přečetli celý ze srdce gratuluji a děkuji, jděte si za odměnu párkrát poslechnout Rebellion!

Zdroje obrázků:

Související články:
Články o albu The Hunting Party:
Články o jednotlivých skladbách na albu:

 


Komentáře

1 Radfordová Radfordová | Web | 5. června 2014 v 19:57 | Reagovat

Juu, úžasný článek. Jakto, že tvůj blog neznám? :D Sem se budu vracet :)

2 homoleninus homoleninus | Web | 5. června 2014 v 20:18 | Reagovat

Novodobé Linkiny moc nemusím, ale REBELION se jim povedl :).

Mimochodem, máš úžasnej design blogu;)

3 Rory Rory | Web | 5. června 2014 v 20:41 | Reagovat

[1]: To mě jen těší :)

[2]: Díky moc.

4 Keeble Keeble | Web | 5. června 2014 v 21:14 | Reagovat

Vždycky obdivuji, jak to, co já vnímám jako nevyslovitelné myšlenky, které nejdou zformulovat do logických vět, ty pak napíšeš do jednoho logického článku :). Ta písnička mě úplně nadchla, je vážně skvělá!(Názorná ukázka toho, jak neuchopitelné je vyjádření mých myšlenek :D)

5 Hmyzenka Hmyzenka | Web | 6. června 2014 v 20:43 | Reagovat

Tohle je snad první písnička co se mi od LP líbí. Nikdy se mi nelíbily a odepsala jsem je docela brzy. Jsem ráda, že k nim díky tobě hledám cestu. Díky.

6 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 8. června 2014 v 19:39 | Reagovat

Mě se hlavně teďka moc líbí Final Masquerade....všechno se to teď vlastně vybarvuje vskutku skvěle. :)

7 Rory Rory | Web | 9. června 2014 v 17:36 | Reagovat

[6]: Ty vždycky komentuješ o skladbu dopředu! Článek FM snad bude taky, ikdyž nevím zda má cenu ho psát, poslední články o Linkin Park skladbách neměly moc velký úspěch, přestože na nich strávím dost času.

8 Gabriel Decay Gabriel Decay | Web | 10. června 2014 v 13:46 | Reagovat

Tahle skladba je vážně těžký luxus. Zbožňují ji :)
A co se Bradovi hry na kyatru týče, tak tě můžu ujistit, že na ní umí hrát jako Bůh, jenom nemá v LP takový prostor :)

9 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 11. června 2014 v 17:16 | Reagovat

[7]: Neměly úspěch? No, nevím jak v to bereš, ale mě se třeba líbí moc. :) Líbí se mi, jak to do dokážeš tak krásně popsat. Obdivuju to, protože jsem se sama taky snažila nějak slovně vyjádřit své hudební pocity, ale vždycky to ztroskotalo... Ty o tom píšeš prostě tak, že víš o čem píšeš, trefně to pasuje a dává to smysl. Prostě si myslím, že je to super.. :)

Promiň jestli jsem tě naštvala svým komentářem "o skladbu dopředu". Nebyl to záměr.. :) Jenom jsem zrovna poslouchala a chtěla se podělit o svou radost.. :)

10 Rory Rory | Web | 11. června 2014 v 22:05 | Reagovat

[8]: Tak to mě uklidňuje. Až příští rok přijedou do Prahy (haha), tak to pak bude Brad stát za to :)

[9]: Nenaštvala, naopak :) Jen mi to přišlo vtipné, jak jsi vždycky napřed, to se pozná správný fanda.
Díky za pochvaly, jsem za to ráda.

11 Lord Angst Lord Angst | 30. října 2015 v 13:01 | Reagovat

Jo jo, Brad hraje super, akorát, jak tady píšou kolegové nedostává zase tolik prostoru, nicméně vim, že občas drtí i sedmistrunnou Ibanu, aby to mělo větší odpich, myslim, že dokonce tuhle řadu - http://kytary.cz/ibanez-apex20/HN153927/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.