Popůlnoční AM

20. května 2014 v 14:43 | Rory |  Arctic Monkeys
Proč miluju Arctic Monekys už víte, teď je na čase zjistit, proč miluju jejich páté a zatím poslední studiové album AM. Račte vstoupit.


Nezapomenutelný vstup do alba, fenomenální a silná Do I Wanna Know, která udává směr celé desky. Geniální skladba postavená na krásném riffu, pravidelném rytmu, úžasném textu, Alexově hlasu a mnoha vrstvách vokálů. Co napsat - ta skladba nemá jedinou chybu, jedinou nedokonalost, jedinou nevyužitou sekundu. Je tak neuvěřitelně sexy, tak neuvěřitelně pravdivá. Co musím také ocenit, je nádherný videoklip k této skladbě, který přesně vystihuje celou náladu a podstatu a je úžasně výtvarně zpracovaný. Opravdu doporučuji se podívat.


R U Mine. Téhle skladby si cením hlavně pro její různorodý výbuch kreativity. Po dokonalé Do I Wanna Know přichází tato skladba s výraznými a barvitými bicími a sólovou kytarou. R U Mine je taková víc uřvaná, skvěle se hodí na koncerty (Arctic Monkeys ji hráli živě třeba na předávání britských hudebních cen Brit Awards 2014), vyniknou v ní hlavní stavební kameny celého alba - Alexův frázovaný zpěv, probarvený hlas, zadní vokály, kytarové party, úžasný text. A můj bože, naprosto dokonalá Nickova baskytara! Je to nářez v té nejagresivnější formě, jakou Arctic Monkeys na tomto albu už nenabídnou.

One For The Road jsem zprvu neměla vůbec ráda. Je taková ukňouraná, víte. Ale myslm, že to je právě její kouzlo. Má skvělou rytmiku, zadní vokály, Alxovo frázování - prostě dokonalé. Je taková cestovatelská, zamlžená, velmi taneční. Hlavně v refrénu je to prostě pompézní. A ta kytara na konci, ach!

Čtvrtá v pořadí Arabella je pro mě osobně ta nejpodivnější skladba na celém AM. Je neuvěřitelně... různorodá, tajemná, prostě podivná. Ale zároveň úžasně krásná a plná momentů, kdy se vám tají dech. Obzvlášť krásný je text (ale jaký z Alexových textů není úžasný, že...). A nechybí zde ani neuvěřitelně chytlavý refrén, který vzápětí exploduje v neuvěřitelné kytarové sólo, naprostý výbuch energie.

Arabella

I Want It All je podle mně nejslabší článek na albu. Nevím proč, ale zkrátka mě tahle skladba nenadchla tím způsobem jako ostatní kusy na albu. Má jistě mnoho krásných momentů, úžasné šu vap, šu vap a tak dále, třeba. Kvílivá kytara ke konci skladby mě při prvních desítkách poslechů popravdě hrozně vadila ve sluchátkách, časem jsem si zvykla, a vlastně už ji oceňuji jako kreativní sólo, ale prostě, no, celkově mi ta skladba moc nedává.

No.1 Party Anthem. Tohle je ten typ skladby kdy při jejím poslechu nevědomky na chodníku začnete dělat pomalé, plynulé taneční kroky ze strany na stranu. Je to pomalý a krásný popěvek, text je skvěle ironický. Jen se ztrácet v hloubkách jeho hlasu...

Knee Socks | Snap Out Of It

Tak pravdivá skladba. Mad Sounds - už jen ten název je geniální. Tahle písnička prostě přesně vystihuje, co pro mě hudba často znamená. Je to úžasné médium - při bolesti hlavy lepší než prášek, při únavě lepší než kafe. Prostě šílený zvuky v uších. Hudebně je to krásná, jemná a taková až rock'n'rollová balada, společně s No. 1 Party Anthem skvěle tvoří takový klidný, odpočinkový střed alba.

Fireside je rychlá, což perfektně funguje a po Mad Sound vás to skvěle vtáhne zpět do víru další hudby. Je taky temná, je to takové tornádo, vír který se kolem vás stahuje v neskutečné rychlosti a síle. Ale hlavně je velmi, velmi chytlavá skladba, což je opět způsobeno skvělým rytmem v celé skladbě, melodii, fascinujícím zpěvem v refrénu, zadními vokály - prostě všechno sedí jak má. Přesto pro mě Fireside postrádá nějakou jedinečnost, něco co by ji zásadně rozlišovalo, určovalo jí vlastní směr. A obzvláště ke konci je trochu jednotvárná.

Why'd You Only Call Me When You're High? Zajímavá otázka, že... Sklaba s neskutečným švihem, a to nejspíš proto, že jsou v ní dost silně využívané hiphopové prvky, které skladbě dodávají nejen úžasné tempo, ale hlavně naprosto miluju to geniální frázování dlouhých pasáží textu, což má blízko k rapu, a přesto to rap není, prostě jen fenomenální Alex. Text je absolutní ***j**, skvěle vystihuje celou podstatu a myšlenku skladby, geniální obraty, spojení. Co dodat. Když to posloucháte, prostě se cítíte zhuleně, a to považuju za naprostý umění umělcovo.

Snap Out Of It je snad nejvíc taneční píseň an desce. Opravdu, když to poslouchám většinou se u toho prostě roztančím a to pěkně šíleným způsobem. A jedinečná struktura - tolik zatáček, odboček a semaforů!

Why'd You Only Call Me When You're High? | I Wanna Be Yours

Knee Socks. Tahle píseň ke mně přirůstala poměrně dlouho a o to víc ji miluju. To pro její mlhavý, tajemný začátek, skvělou melodii, mnohohlasý, jemný a zároveň ostrý chórus v refrénu, nádherné básnické obraty v textu, neskutečně skutečné obrazy, které to vyvolává v hlavě, britské polykání, táhlý tklivý hlas v závěru.

Kde se rozplívají Knee Socks, tam začíná I Wanna Be Yours. Nikdy, nikdy, jsem neslyšela upřímnější a krásnější vyznání lásky. Je to tak čisté a procítěné až z toho běhá mráz po zádech. Leží to z velké části na textu, který je předělávkou básně J.C. Clarkea. Způsob, jakým je vyjádřen ten hluboký a složitý pocit v tak jednoduchých verších je až nadpozemský. O hudbě už ani nemluvím, moc bych se opakovala.

Tolik k tomuto dílu. Když si to tak po sobě čtu, slova jako neuvěřitelný, úžasný, geniální jsou až nadpoužívaná. Tak z toho je asi docela vidět, jak moc mě AM vzalo, dojalo, zničilo. Možná se vám zdá, že málo kritizuju, ale to je proto, že prostě nemám co. Rozhodla jsem se psát o AM, a proto asi příliš opěvuju. U tohoto alba to totiž jinak nejde. Sošku z Brit Awards za britské album roku si Arctic Monkeys odnesli zcela zaslouženě. (Když už jsme u toho, nemůžu se nepodělit o tento legendární, ač značně arogantní, Alexův proslov při předávání ceny; milujte ho, nenáviďte ho, nic to nezmění.)
 


Komentáře

1 Lauralex Lauralex | Web | 20. května 2014 v 17:38 | Reagovat

Taky je miluju. AM je jedno z nejlepších alb, co jsem kdy slyšela.
Nejlepší pro mě - teď jak přemýšlím, který vlastně, musela bych napsat všechny - ale R U MINE a ARABELLA.

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 20. května 2014 v 18:07 | Reagovat

Miluju jejich nejnovější album AM. Málokdy slyším tak dobré CD, protože většina dnešní hudby je dost podprůměrná.

3 cumberbitch. cumberbitch. | Web | 20. května 2014 v 18:20 | Reagovat

AM je geniální.

já osobně z tohohle alba naprosto, ale naprosto miluju No. 1 party anthem, Mad sounds a I wanna be yours. to jsou tak neskutečně úžasný, úžasný, úžasný písničky. pro mě jsou tyhle pomalý tentononc srdcový záležitosti.

AM je bomba, fakt že jo, ale za jejich úplně nejlepší album považuju Straighten the Rudder.

4 Julča Julča | Web | 1. června 2014 v 11:18 | Reagovat

Knee Socks je první písnička, co jsem od nich slyšela a začala je trochu poslouchat.. Nejvíc se mi asi líbí R U Mine - dokonalá písnička, kterou můžu poslouchat pořád..

5 Rory Rory | Web | 1. června 2014 v 19:05 | Reagovat

[1]: Arabellu taky zbožňuju. A R U Mine - samozřejmě dokonalost.

[2]: Bohužel musím souhlasit. O to krásnější jsou pak takovéhle objevy :)

[3]: Tak koukám, že ty jsi spíš na ty pomalejší věci :) Taky je miluju, právě I Wanna Be Yours mi naprosto vzala dech.
A Straighten the Rudder - akustická nádhera.

[4]: Souhlasím :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.