Valentýn!

14. února 2014 v 21:02 | Mlok |  Zbytky
Na Valentýna vám upřímně seru. Slavím něco důležitějšího. Je to docela ironie, že jsem svůj blog založila právě na Valentýna. Byla to náhoda. A teď slaví svoje první narozeniny. Nevím jestli je to dobře nebo špatně. V první řadě, vůbec jsem to nečekala. Když jsem blog zakládala, bylo to spíš z rozmaru, bez nějakého dlouhodobějšího úmyslu a s předpokladem, že mi stejně moc dlouho nevydrží. Blog jsem zakládala hlavně z důvodu mého pinkfloydího nadšení, které jsem v té době neměla úplně pod kontrolou a potřebovala ho nějakým způsobem ventilovat. Merline, už je to rok? Nevím, možná právě proto, že to bylo tak impulzivní a neplánované, tak mi to vydrželo tak dlouho. Tento článek je takové malé bilancování a zamyšlení nad tím uplynulým rokem.

Možná si říkáte, jeden rok, to není zas až tak nic speciálního. Víte ale, pro mě jo. Rok je pro mě zatraceně dlouhá doba a právě se nacházím o rok dál než jsem byla, když jsem klikala na Založit nový blog. Úplně to nechápu. S blogem jsem prošla fázemi, kdy jsem vybuchovala nápady a psala články o sto šest, přes dlouhé týdny absolutního ticha kdy už jsem mylsela že s tím seknu až k podivným pasivním náladám, kdy jsem vybuchoval nápady ale nebla schopná napsat ani řádek. Jsem ale pořád tady a to mě udivuje a zároveň děsí.


Od začátku jsem měla docela jasný cíl - být dobrá v blogování. Jako takovou zkoušku ohněm jsem po celou tu dobu vnímala Autorský klub. A přiznejme si to, dost sebejistě a asi i egoisticky jsem si byla jistá že mě přijmou. O to víc mě štvalo to čekání a když mě nakonec v listopadu do klubu přijali, ani jsem to už moc neoslavovala. Jistě, je to hustý být v AK, ale po těch měsících blogování už mi to zas tak dobrý nepřišlo. Sama sobě jsem si dokázala hlavně to, že jsem schopná psát dobrej blog i bez toho že budu v AK. Rozhodně to ale beru jako velkej úspěch. Ve výsledku z toho ale mám spíš pocit, že mě AK poznamenal spíš negativně. Od té doby co v něm jsem už mi blogování nedává takovej smysl, možná jsem prostě pozbyla cíl, motivaci, důvod se snažit. Nevím. Možná vás zajímá jak moc AK ovlivní návštěvnost blogu. Odpověď je taková, že ani moc ne. Jednorázově se stane to, že na váš článek klikne víc lidí, když se objeví na titulce. Nepatrně se vám zvedne komentování. Ale to je tak všechno. Takže ani tady není výrazný plus.

Úspěch je pro mě jednoznačně rubrika Forum Musicum, kterou mám v AK. Jsem ráda, že běží. Sice zatím jenom necelé dva měsíce, ale funguje.

Za ten rok jsem se toho taky hodně naučila. Jako pozitivní vliv blogu na mojí osobu vnímám to, že mě neskutečně motivuje k práci. Díky blogu víc kreslím, víc přemýšlím, víc píšu. Je to motor, který pohání moje líné já, které by jinak spalo, k práci. Když si čtu svoje starší články, uvědomuju si, jak moc jsem se zlepšila ve psaní. Nevím jestli je to přímo blogem, ale nejspíš mě to nakoplo. Taky celkově práce s technikou, naučila jsem se používat nové programy, nástroje. Umím teď skrývat IP adresu a stahovat torrenty, jéj.

Taky jsem poznala nové lidi - sice ne osobně, ale je to jakobych vás znala přímo. Blogová komunita je úžasná a opravdu jsem díky ní našla skvělé lidi. Děkuju vám za motivaci a inspiraci, kterou čerpám z vašich blogů. Je to nedocenitelné.

Další pro mě důležitá věc je, že mi blog dává přehled. Je to úžasné kouknout se na to, jak jsem přemýšlela před rokem. Číst si vlastní staré články je vzrušující a neskutečně zajímavé. Protože přestože je to pořád můj mozek, cítím jakoby to psal někdo úplně jiný. When you think about it, we are all different people through our lives. And that's ok, that's good as long as you keep moving... Je to cenný materiál.

A pak samozřejmě - zpětná vazba. Jsem dost intorvert, asi jako většina blogerů. Ráda se zavírám do své ulity. Internet dává v tomhle nesutečnou svobodu. Je to jako jiný svět - svět kde se můžete pohybovat bez tváře a beze jména a přesto získat přátele, obdržet kritiku a rady. Je to skvělé.

Ale jak čas plyne, čím dál tím víc přemýšlím nad tím, jestli mi tenhle blog pořád ještě tohle všechno dává, nebo jestli je čas posunout se dál.
Jak už jsem psala, původní smysl blogu bylo psát o hudbě, prezentovat svojí tvorbu a názory. Jenže jak blog zestárl a s ním i já, nejsem si už úplně jistá jestli to je to, co chci dál dělat. Jakoby společně s pinkfloydí eufórií, se kterou jsem začínala, ze mě spadla i mločí kůže. Už se tady cítím moc svázaná, moc na očích. V blogovém světe jsem si udělala docela jméno, čím dál tím víc se ale bojím, že ztratím svou anonymitu. Už se plně neztotožňuji se vším, co k téhle přezdívce a tomuhle blogu patří. Blogování pro mě ztratilo příchuť dobrodružství. Mám strach, že se z toho stává pro mě rutina. Nejsem ten člověk, který u něčeho vydrží dlouho. I ten jeden rok proto beru jako ten nejvyšší úspěch.

Nechci s tímto blogem zatím končit, jen si myslím, že druhé narozeniny už neoslaví.

V poslední době pořád víc a víc přemýšlím o tom, začít s novým štítem. Opět od nuly, zase jako nováček. S novým jménem a tváří. S novou identitou, kterou internet nabízí. Nepoznána.
 


Komentáře

1 Sunshine Sunshine | Web | 14. února 2014 v 21:16 | Reagovat

Blahopřeji, šťastné narozeniny (blogu se asi nedá popřát hodně zdraví, což?)! ;)
Pamatuju si tvůj první komentář na svém blogu - a to, jak jsem byla šťastná, že jsem našla někoho podobně ujetého.
Znám ten pocit "listování" starými články - někdy si říkám "to jsem napsala docela dobře", ale protože se většinou stydím za všechno, co jsem kdy stvořila, tak se spíš propadám do země a chtěla bych všechno smazat.
Rozhodně nekonči! (a když už bude nová identita, nějak nenápadně mě k ní nasměruj) :) Občas si taky říkám "nevím, jestli mám s tímhle blogem dál pokračovat" - také jsem ho zakládala v "pinkfloydovské euforii", jenže měsíce utíkají, časy se mění, zájmy se vzdalují původnímu tématu, a přijde mi, že lidé, kteří se ke mě na blog dostali, tam přišli s tím, že chtějí číst o PF a ne moje kecy o maďarštině nebo polštině...
Ačkoliv blog by měl být asi o tom, co baví hlavně tebe. A ti, kteří si na tebe (i přes jakousi anonymitu internetu) zvykli, tě budou mít rádi stejně, i když budeš psát o něčem jiném, než čemu ses věnovala ze začátku :)
Hele, než začnu psát úplný nesmysly: ať se ti dál daří, jedno jestli tady nebo na jiné stránce ;)

2 Mlok Mlok | Web | 14. února 2014 v 21:20 | Reagovat

[1]: Tys byla tak trochu jeden z důvodů proč jsem s blogem začala :) Na svůj první komentář si nepamatuju ale pamatuju si zase tvůj první u mě. Dost dobře :)

3 Sunshine Sunshine | Web | 14. února 2014 v 21:24 | Reagovat

[2]: Tak to si zase nepamatuju já. Doufám, že se za něj nemusím propadnout hanbou. Občas píšu komentáře, za které se po deseti minutách stydím (tak co teprv po roce!) :)

4 Mlok Mlok | Web | 14. února 2014 v 21:31 | Reagovat

[3]: Heheh, to znám dobře.

5 Teu Teu | E-mail | Web | 14. února 2014 v 21:33 | Reagovat

Docela mě trochu šokovalyúzklamaly negativní poznatky o AK,sama bych si moc přála v něm být,moct ukázat více lidem moji životní proiritu, aby si mě lidi pamatovali jako tu: ,,která píše dobré články,které se nám dobře čtou" Možná to je tím, že jsem tip člověka,který nechce dělat věci jen pro sebe,ale pro všechny ve svém okolí :) Jinak hodně štěstí buď s pokračováním psaní a nebo s novým začátkem,ať už bude jakýkoliv :)

6 Robka Robka | E-mail | Web | 14. února 2014 v 22:18 | Reagovat

Všechno nejlepší, mločí blogu! A přeji ti ještě, ať přece jen oslavíš i ty druhé narozeniny...
Za sebe můžu říct, že bloguju už šestý rok, taky jsem začala výhradně hudbou a teď mám z blogu mišmaš zájmů a nějak jsem se rozepsala.:-) Přece jen jsem už "trochu" starší a tak nějak stálejší v zájmech - i když si někdy říkám, jak dlouho mi to ještě vydrží. Jak se znám, tak to bude ještě hodně dlouho.:D Jsem ráda, že jsem se zdokonalila trochu v psaní, baví mě to a co se týče návštěvnosti - nejlepší je stejně ta stálá, ti, kdo k tobě chodí ať jsi nebo nejsi v nějakém klubu. V AK je člověk na očích a je fakt, že ta zodpovědnost trochu svazuje, člověk už přece jen víc uvažuje, než klikne na "vydat článek".
Taky si občas projíždím archiv, je to zajímavé číst, cos napsala, s odstupem - jakoby cizíma očima. Někdy si říkám, fakt jsem to psala? :-)
Tak ať už se rozhodneš jakkoliv, přeji mnoho štěstí a hlavně spokojených čtenářů! Taky fandím Foru Musicu, je to bezvadný projekt.

7 Miloš Miloš | Web | 14. února 2014 v 22:52 | Reagovat

K prvnímu výročí blogu, přijetí do AK a velmi úspěšné rubrice Forum Musicum blahopřeji. Dosáhnout toho druhého a třetího za tak krátkou dobu je opravdu obdivuhodné.
Ale moc nechápu, k čemu by bylo dobré začínat zase od nuly. Myslíš, že budeš psát jinak, o něčem jiném? Nebo se ti už nelíbí přezdívka mlok?

Přerod z nadšení do vystřízlivění prodělal asi každý. Já jsem za prvních 8 měsíců neměl ani jeden komentář, návštěvníci by se dali počítat na prstech jedné ruky a přesto jsem vkládal nové články častěji než dnes, když už to kolikrát beru téměř jako nepsanou povinnost, že po 7-10 dnech by asi bylo záhodno sepsat něco nového.  

Ale to ostatně platí ve všem, ani novomanželské líbánky netrvají věčně a romantické představy vystřídá všední realita. A z každého, i sebevětšího úspěchu se radujeme maximálně pár dní.

8 Lyra Lyra | E-mail | Web | 16. února 2014 v 11:57 | Reagovat

Tak předně gratuluji k ročnímu výročí blogu! Je příhemní takto po určité době zhodnotit, kam se člověk posunul... a pokud sám o sobě může prohlásit, že se v něčem zdokonalil (jako ty ve psaní)a nebo něčeho dosáhl (Forum Musicum), stojí to za to.

Co se týče toho, jestli zůstat na místě nebo se posunout dál, konečné rozhodnutí samozřejmě zůstává na tobě. Osobně jsem zastánkyní názoru, že pokud to vyloženě není potřeba (blog objeví někdo, kdo se o jeho existenci neměl dozvědět), nemá cenu se stěhovat. Obzvláště pokud si již bloger stihl vybudovat nějakou čtenářskou základnu. Je úplně normální, že primární koncept, se kterým si člověk blog zakládá, se s časem mění, upravuje a vyvíjí. Stejně tak je normální, že počáteční nadšení časem vyprchá. Pak už je na každém, jestli přestane psát úplně, bude pokračovat na starém blogu a nebo si založí nový. Vlastně je tu ještě jedna varianta - dát si v psaní pauzu, trochu si pročistit hlavu a rozhodnout se, co a jak. Ať už se však rozhodneš jakkoliv, doufám, že mi dáš vědět, pokud by sis založila nový blog. Ráda bych tě navštěvovala i dál a četla tvé články. :-)

9 Adam Dilda Adam Dilda | Web | 20. února 2014 v 22:06 | Reagovat

Gratuluji k oslavě prvního roku, nejspíš i nejdůležitějšího! ;)
Ohledně odstavce s Autorským klubem musím s tebou souhlasit. Jednou za čas na článek klikne víc lidí a to je všechno. Sám nevím, co mi AK dává navíc.
Je opravdu zajímavé, co jsme psali před rokem, jak jsme uvažovali, nad čím jsme přemýšleli - skoro dobrodružství! Pak si uvědomíme, jak čas vlastně ubíhá...
Všiml jsem si, že tady toho o Pink Floyd není tak moc, jak by nejspíš každý očekával. Hodně blogerů zakládá blog s určitým tématem, ale časem to přejde úplně jinam.
Udělat si dobré nebo velké jméno na blogu je celkem zábavné, ale jak říkáš, ztrácí se tím anonymita, což je naprd. :/
Nakonec ti chci popřát, ať se dál daří tvé rubrice na AK a ať tu s blogem vydržíš déle než rok! ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.