Hudební podzim

14. listopadu 2013 v 22:39 | Mlok |  Ostatní Hudba
Podzim je ohromě inspirativní období. V poslední době se nestačím ani divit, co se to děje. Najednou je tu tolik nové hudby! Nevím, jestli je to tim počasím nebo čím, nicméně právě se nacházím v zvláštním stádiu, kdy mám pocit, že zítra snad začnu poslouchat Crazy Froga, nebo už nevím... Je to děsivě nevyzpytatelné. Přináším vám krátký přehled hudby, kterou jsem v posledním měsíci posloucala opravdu hodně..

Björk
Jen za posledních pár dní mi last.fm ukazuje něco přes dvě stovky přehrání. Její hudba mě naprosto fascinuje svojí nápaditostí a barevností, experimenty, elektronika a folk, syntetické bicí v kombinaci s violami a flétnami, neidentifikovatelné elektronické zvuky v kontrastu s monumentálními sbory. Nechápu, jak je možné, že jsem jí neobjevila dřív, Björk je úžasná a neskutečně inspirativní osoba. Album Homogenic je absolutní perfecion. A ještě něco - chci se naučit mluvit islandsky!


Celldweller
Celldweller je projekt za kterým stojí jeden jediný rudovlasáč + jeho mixážní pult.. Elektronická hudba podaná úžasnou formou, hudba plná syntetiky a elektronického šumu. Je to dokonalý důkaz toho, jak kvalitní a krásná může elektronika být.
Celldweller je věc, která mi ve složce Hudba odpočívala asi rok, konečně je ten správný čas ji oprášit a prohnat sluchátky!
Kimbra
Od temné elektroniky k sladkému soulu. Co mě ještě nepřekvapí? Na hudbě od Kimbry se mi líbí to, jak různorodá celá její tvorba je. Co skladba na albu Vows, to opravdu nová myšlenka, nové podání. Navíc Kimbra umí úžasně tvarovat svůj hlas, je slyšet že zpívat opravdu umí, to vše podbarveno hezkou hudbou se zajímavými prvky soulu a indie popu. krom toho miluju její styl celkově, ať už šaty, klipy nebo celou prezentaci alba.
Marilyn Manson
Nebojte, Death metal nejspíš nikdy nebude moje oblast. Nicméně, Manson mě zaujal. Má hrozně zajímavý hlas. Hudba je protkaná drsnými kytarami a temnými chórusy, dokonce tam nacházím místa, kdy mi to neskutečně připomíná Dry Cell - jen asi o šestnáct stupňů tvrdší. Ne, vážně nechápu proč to poslouchám.
Eminem
Bílej rapper z Detroitu. Nemůžu si pomoct, rap mám ráda a Marshall ho dělá zatraceně dobře. Mám z jeho hudby neskutečně silné pocity, vkládá do toho hrozně moc emocí. Zároveň jeho zvláštní - jak jen to popsat, skřípavý? - hlas, který vám do hlavy tlačí množství nahuštěných slov způsobem, který je až podivně osobní. Bezesporu si svůj úspěch zaslouží, Eminem je zajímavá postava na hudební scéně, svou hudební tvorbou i životním příběhem.

Výsledek téhle malé rekapitulace? Musí se se mnou určitě dít něco hodně divnýho. Sakra. Kde jsou moje pohodlně zajetý rockový koleje? Nechápu, jak je možný, že teď najednou poslouchám tolik absolutně odlišný hudby najednou. Asi to bude tim podzimem, nebo ne?

Zdroje fotek:
 


Komentáře

1 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 29. listopadu 2013 v 21:31 | Reagovat

Taky se mi stává, že mě až samotnou občas překvapuje, co za hudbu se mi líbí. Střídám nekonečné množství stylů, právě od rapu, přes rock, metal, různé mixy... je to vždycky zvláštní období....

2 Mlok Mlok | Web | 30. listopadu 2013 v 17:43 | Reagovat

[1]: Přesně jak píšeš, zvláštní období.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.