PF Challenge 7

22. srpna 2013 v 23:59 | Mlok |  Pink Floyd Challenge

Moje nejoblíbenější instrumentální skladba

Nejoblíbenější instrumentálka byla těžké rozhodování. Nakonec ale budu vycházet z aktuálního pocitu. Právě teď se totiž od Atomové matky nemůžu odpoutat. V poslední době jsem dost přilnula k celému albu Atom Heart Mother, mám pocit, že ho prožívám o dost intenzivněji než kdy dříve. Zase se mi potvrzuje, že na určitou hudbu je prostě potřeba ten správný čas. Miluju to album celé (If!!), teď bude ale řeč jen o úvodní, úchvatné orchestrální skladbě, která v krásné době vinylů zabírala celou jednu stranu desky.



notový záznam k Atom Heart Mother


Atom Heart Mother je jedinečná v tom, že v ní hraje opravdový smyčcový orchestr a zpívají tam skutečné sbory. Spoluautorem této skladby je Ron Geesin, který už dříve pracoval s Watersem. Při nahrávání měl docela problémy s tím, zvládnout řízení tollika lidí naráz, proto musel být najat profesionální dirigent John Aldiss, aby hráče dirigoval. Samostatnou kapitolou je také název. Na prvním živém představení této skladby ji Waters uvedl jako "The Amazing Pudding", ale neměla oficiální jméno až do doby, kdy s ní Floyd přišli do vysílání Johna Peela. Tam se jich ptali na jméno a oni vybrali první vhodný titulek z novin. Byl to článek o ženě s voperovaným kardiostimulátorem na nukleární pohon.

Skladba je jako architektonicky přesně vystavěné dílo. Gilmour se později vyjádřil, že Watersova a Masonova metoda psaní (oba studovali polytechniku v Londýně) byla "jako nějaký architektonický diagram". No, zdá se, že něco pravdy na tom bude. Dokonale sestavená kompozice se šplhá do výšky jako katedrála. Je to dokonale vyvážená směsice tajemných hlubokých chorálů, vyšponovaných orchestrálních kompozicí i hravých a záludných kytarových riffů. Zvláštní je třeba ta část, kde se ozývají lidské hlasy jakoby s nějakými popěvky z divočiny. Tak mi to přijde. A pak to zase zní jako indiánské rituální zpěvy. A do toho krásné Rickovy klávesy. Taky je to plné experimentů a pokusných úseků - extrémě podivných úseků... A pak zase přijde mohutný orchestrální zvuk.

Na Atom Heart Mother je krásné to, že vás nikdy, nikdy, nikdy ale vůbec nikdy nemůže přestat udivovat a překvapovat. Může za to nejen její úctihodná délka, ale hlavně ta krásná různorodost a pestrost, která je přesto sladěná do nádherné celistvé kompozice.


Rozcestník k této challenge:

6. díl: Skladba od Pink Floyd, která se mi zdá přehnaně experimentální - ZDE
8. díl: Moje nejoblíbenější album od Pink Floyd - ZDE
Seznam všech dílů - ZDE
 


Komentáře

1 The Wall The Wall | Web | 23. srpna 2013 v 18:48 | Reagovat

Zeď ti blahopřeje! Tvůj blog se stal oficiální cihlou!
PS: Tvoji ikonku můýeš najít v art i počtení :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.