Láskyplné vyznání tisíci sluncí

5. května 2013 v 0:13 | Mlok |  Linkin Park
Po nějaké té době jsem tu zase s článkem čistě hudebním. Dnes to bude totiž o jednom, pro mě už značně významném, řekněme rockovém albu. A Thousand Suns, tedy tisíc sluncí, je v pořadí čtvrtým (a tedy zatím předposledním) studiovým albem mé srdcové kapely Linkin Park. A zcela jistě také jejich albem doposud nejrozporuplnějším, nejpodivnéjším a nejexperimentálnějším. Album, které rozdělilo tisíce fanoušků na dva protichůdné tábory, album koncepční a na pováženou nelinkinovské. Označuje se někdy jako povedený experiment, někdy jako krok vpřed (nebo spíš stranou?), někdy jako hloupý pokus, prý že jim snad ruplo v bedně.




Už jenom obal alba toho dost prozrazuje. Prý, že si tam může každý představit co chce, nechal se slyšet Mike. No, to má vlastně pravdu... Rozhodně je obálka však na poměry Linkin Park značně netradiční. Možná i to už naznačuje, co nás čeká vevnitř. Značně, netradiční obsah...

Abych to vysvětlila těm, kteří LP snad neznají. Linkin Park začínali na přelomu milénií nu-metalovou hudbou, která jim přinesla přímo raketový vzestup. Jejich hudba měla v té době jedinečný, rozpoznatelný zvuk, debutové album Hybrid Theory se prodávalo jako o život a pravděpodobně už LP nikdy nedosáhnou takového komerčního úspěchu, jaký měli předtím. V té době si získali mnoho věrných fanoušků.
Jenže čím byli slavnější, tím víc se od nich očekávalo, že budou dál a dál vydávat nu-metalové desky, barvit si vlasy ohnivě červeně, nosit ty hrůzostrašný metalový hadry a všechno okolo. Jenže jako každá kapela, i Linkin Park se chtěli posunout vpřed. Hudba kapely se s časem vyvýjí. Kdo by chtěl celej život skákat po pódiu a vyřvávat srdceryvný popěvky z doby, kdy mu bylo dvacet? A tak LP v roce 2007 vydali desku Minutes To Midnight. Byl to odklon od nu-metalu, přesto opravdový zlom přišel teprve v roce 2010 právě s deskou A Thousand Suns. V podstatě všechny nu-metalové prvky vymyzely, Linkin Park prý definitivně vyspěli a stvořili koncepční album s politickým námětem. Byl to šok pro všechny, neken kvli radikální změně hudební.
Čekání na pátou desku, Living Things, se neslo ve znamení předpokladů a dohadů. Co bude s Linkin park dál? Budou se držet nového směru, vrátí se zpátky nebo nás překvapí něčím úplně novým? Koncepční alba a vůbec politická a filosofická témata nejspíš linkinům moc nesedla a tak deska Living Things představuje návrat ke kořenům. Tisíc sluncí tak byl asi opravdu jen experiment, ikdyž značně vyvedený, není to směr, jakým chce kapela pokračovat. A proto nejspíš A Thousand Suns bude napořád unikátní odbočkou na jejich cestě.

Koncert Linkin Park
Princip koncepčních alb je v tom, poslouchat je jako celek, tedy dohromady. To už dnes není zvykem. Snad proto se A Thousand Suns setkalo s takovým neúspěchem? Také politický námět jaderné války a hrozby konce světa, tedy dost netradiční pro LP, kteří se obvykle vyžívají spíš v pitvání mezilidských vztahů, je velmi zajímavý. Ústředním tématem jsou právě nukleární zbraně. Depresivní? Docela jo.. Postapokalyptická příchuť se táhne celým albem.

A Thousand Suns je pro mě osobně album, jak už jsem psala, značně významným. Řekla bych, že mě jistým způsobem naučilo chápat koncepční alba. V době, kdy jsem ho objevila (tedy někdy na podzim 2010 ?, nepamatuju se už...), jsem s ničím takovým nikdy neměla zkušenost. Pamatuju si, jak mě to nadchlo. To je přece parádní! Jedno album, jeden příběh. Pryč s těmi nechutnými tříminutovými singly! Samozřejmě že dnes už to vidím zase trochu jinak a možná že až si někdy v budoucnosti budu číst tenhle článek, příjde mi to stejně vtipné.

Tady jsou Mike a Brad, zřejmě zrovna při práci :-)

Rozhodně mu však vděčím za mnohé. Má láska k Pink Floyd, například, vzešla právě od tisíce sluncí. Byl to takový můj krůček vpřed. Linkin Park je kapela úžasná a jsem ráda, že dneska se ještě najde aspoň kdo dělá hudbu poctivě a srdcem.
A právě proto budu pořád jejich hudbu milovat, netrpělivě vyhlížet každé jejich nové album, koukat se dvě hodiny na Transformery jenom kvůli jejich písničce a utrácet všechno moje kapesný za hudební časopis, jen abych si z něj pak přečetla dvoustránkovej článek o nich.

Koho by zajímalo víc o tomhle úžasném albu, nechť si ho poslechne a dá mu šanci. De to s ním sice pomalu, ale o to krásnější to potom je.


Zdroje fotek: api.ning.com
 


Komentáře

1 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 8. srpna 2013 v 12:47 | Reagovat

Znám ho, stejně jako ostatní alba. Je dobré. A tvůj článek ostatně taky.. :-D

2 baraun baraun | Web | 8. srpna 2013 v 13:26 | Reagovat

Hezkej design ;)

3 Kariol Kariol | Web | 8. srpna 2013 v 16:49 | Reagovat

Inu, je pravdou, že zrovna tuhle skupinu moc nemusím. Vlastně jsem od nich slyšela jedinou písničku, která mě tak nějak odradila. :-)
Ale název to má hezký :-)

4 Faint Faint | Web | 8. srpna 2013 v 19:54 | Reagovat

Jeej ďalší Soldier :) Si môj človek vieš o to? :) Linkin Park som zbožňovala už ako malá. Komu by neučarovala lietajúa veľryba? Som rada, že ma k metalu priviedo brat, ktorý ich vtedy zbožňoval.
Ako si sama písala Minutes to Midnight sa to zmenilo. A žiaľ, ja som spadla do popu za čo sa doteraz trestám :D Potom prišlo obdobie kedy som sa celkovo zmenila a LP mi veľmi pomohli. Spoznala som všetky ich piesne z predchádzajúcich albumov ale ATS som stále nevedela prísť na chuť. Stalo sa až na moje narodeniny, kedy sa mi to neskutočne zapáčilo. Tie texty, celý ten nápad s príbehom. LP to dokonale všetko vedeli skĺbiť. Pieseň Iridecent je pre mňa plná nádeje a sily. Na Living Things som sa veľmi tešila a opäť nesklamali. Hneď v prvej piesni som sa dokonale našla. Ako to robia? :D Už sa teším na ich nový album. LP je skupina, ktorá to podľa mňa vie a teším sa, že sa pohybujú vpred.

5 Mlok Mlok | Web | 8. srpna 2013 v 20:09 | Reagovat

[3]: Jedna písnička nikdy nemůže vypovídat o kapele a to platí, pokud vím, vždycky. Já sama mám zkušenost, že napoprvé se mi nelíbí skoro nic (samozřejmě je hodně vyjímek :)) a teprve po třetím, pátém poslechu je poznat, jestli to stojí za to nebo ne. A když jo, vydrží to napořád. Linkin Park je jedna z těch kapel, která mě neomrzí nikdy.

[4]: No, díky. Máme asi dost podobný příběh. Já jsem měla dřív děsnej vkus, poslouchala jsem pop a tak, Linkin Park byla vlastně první kapela, která mě zaujala a díky nim jsem se od toho odpoutala a našla si vlastní hudební vkus. Dneska už zase poslouchám všelicos jiného, ale LP pro mě budou vždycky neskutečně důležití právě proto, že mě naučili chápat hudbu. A na nové album se samozřejmě taky neskutečně těším :(

6 Francesca Fox Francesca Fox | E-mail | Web | 8. srpna 2013 v 20:27 | Reagovat

:O Bože můj! :3 Linkin park, jak já je miluju :3 Když mám depku nebo tak, vždycky si je pustím. Miluju jejich písničky, nejraději mám teda album Living things :33 :) Oni a Hollywood Undead, prostě oni jsou jako kyslík k životu, nedokážu si představit jediný den bez jejich songu. :3 <3

7 Zuzana Samiecová Zuzana Samiecová | Web | 8. srpna 2013 v 20:37 | Reagovat

Jé! Linkini!!!
Znám sice jen pár jejich písniček, ale když mám depku, nebo mi chybí elán do života, oni mi dodají šťávu. Stručně řečeno - i poté, co se vrátím celá schvácená po celodenním výšlapu jsem ještě schopna "trsat" na Linkiny! No more sorrow, Burn it down, Breaking the habit, Castle of the glass a mnohé další...
L<3ve them!

8 Zee Zee | Web | 8. srpna 2013 v 22:29 | Reagovat

Mé nejoblíbenější album od Linkin Park je zatím Minutes to Midnight, ale ještě jsem neměla šanci si poslechnout všechna alba tak uvidíme:).

9 Luss Assin Luss Assin | Web | 9. srpna 2013 v 10:46 | Reagovat

Miluju Linkin Park... Jednou bych se chtěla dostat na jejich koncert :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.